Turecká ponorka Nordenfelt Abdül Hamid (1/350 Combig/UboatLaboratorium)

6. srpna 2014 v 8:50 | Zbyněk Škopán |  Modely lodí 1/350
Taky musím mít všechno Úžasný. Když jsem našel na internetu odkaz ihned jsem objednal. Mít tureckou parní ponorku z roku 1886 prostě ve své sbírce mít musím.




Historie

Jak se vlastně dostaly ponorky do výzbroje tureckého námořnictva? Snadno, do Turecka pronikly informace, že ponorky chytá zařadit flotily obou tureckých rivalů Ruska a Řecka. A tak turecký ministr námořnictva (Bahriye Nazırı) Bozcaadal Hasan Hüsnü Paša okamžitě navrhl zakoupení čtyř plavidel podobné kategorie.

První z obou rivalů Řecko zařadilo do svého námořnictva ponorky typu Nordenfelt I což bylo plavidlo o výtlaku 56 tun s délkou dlouhé 19.5 metru a bylo prakticky identické s první Garrettovou konstrukcí, nešťastným Resurgam z roku 1879 ( Resurgam se potopil 25. února 1880 v Liverpoolském zálivu).
Akční radius tohoto plavidla byl 240 km a výzbroj se skládala z jednoho torpéda a rychlopalného kanónu ráže 25,4 mm. Ponorka byla postavena u společnosti Bolinders ve Stockholmu v letech 1884-1885. Stejně jako Resurgam, byla i tato loď na hladině poháněna parním strojem o výkonu 100 HP, který jí umožňoval dosáhnout rychlosti až 9 uzlů. Loď byla dodána Řekům a testována na námořní základně v zálivu Salamis roku 1886. Mimo tyto testy nebyla nikdy více použita. Roku 1901 byla potom tato ponorka vyškrtnuta ze stavu Helénského námořnictva.
Druhý z rivalů Rusko svůj člun postavený v britskou loděnicí Barrow dle projektu švédského průmyslníka Thorstena Nordenfelta (1842-1920) a anglického vynálezce George Williama Littler Garretta (1852 - 1902) však nikdy nedostalo, neboť byla odepsána při cestě do Ruska nedaleko Juttska kdy se potopila v důsledku podélné nestability což bylo u všech Garrettových ponorek. Ruské čluny patřily ke třídě Nordenfelt IV.
Turci proto objednali čluny, které patřily k typům Nordenfelt II a Nordenfelt III. s poptávkou 4 kusů avšak objednávka byla záhy seškrtána na polovinu. Lodě byly vyrobeny ve Velké Británii a v rozebraném stavu, aby nedošlo k jejich ztracení jako u ruské objednávky, dopraveny do Taşkızak Tersanesi, kde došlo k jejich sestavení. Ponorky nesly jména Abdulhamit a Abdulmecit.
Abdulhamit byl spuštěn na hladinu 6. září 1886. Testy obou plavidel probíhaly na námořní základně na Zlatém Rohu a na námořní základně v přístavu Izmit od počátku roku 1887. Pohon zajišťoval parní stroj Lamm o výkonu 250 hp. Výzbroj se skládala ze dvou torpéd ráže 356 mm a dvou rychlopalných kanónů Nordenfelt, atypické ráže 35 mm. Plavidla byla 30,5 m dlouhá a průměr jejich doutníkového trupu byl 6 m. Výtlak lodi byl 100 tun. Ponorka se byla schopna ponořit do hloubky 160 stop a nesla zásobu 8 tun uhlí. Pod vodou se pohybovala na stlačený vzduch v zásobníku parního stoje, vlastně podobně jako torpéda.
Pozorní diváci českých komedii dobře vědí, že 19 století bylo století páry. Parní stroje bylo během vývoje dovedené do dokonalosti po technologické stránce natolik, že jejich spolehlivost a účinnost předčila motory na jiná paliva.
Není bez zajímavosti, že se k parnímu pohonu respektive k pohonu parní turbínou, vrátili konstruktéři anglických ponorek třídy K což byly tzv flotilové ponorky, které musely mít dosah ale hlavně rychlost takovou aby stačili flotile bitevních lodí (24 uzlů (44 km/h)

Je málo známou skutečností, že ponorka Abdulhamit vypálila první torpédo ve zcela ponořené bojové pozici na světě a potopila starou cílovou loď. Což lze o to víc obdivovat, že ponorka s již tak špatnými nautickými vlastnosti neměla vyvažování pro vypouštění torpéda. Obě lodi byly vyškrtnuty ze stavu tureckého loďstva roku 1910.

Stavebnice

tak zatím jen náhled na plánek:
Model tvoří jen odlitek trupu, odlitek dvou kanónů, komínu a vrtule, zbytek jsou lepty a dost titěrné.

budou následovat fotky ze stavby- jde to rychle
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama