Březen 2011

46 let nekouřím - nekouřím celý život

17. března 2011 v 14:07 | Zbyněk Škopán |  Blog blogu skopam.blog
Ano je tomu opravdu tak. Nikdy jsem nekouřil. Teď určitě čekáte nějaké obrovské moudro, takřka vědecké zdůvodnění proč nekouřím.
Pravda je ovšem taková že jsem se kouřit naučit chtěl a opravdu jsem se snažil. Mé očekávání bylo že mě kouření přinese nějaký pěkný zážitek . Místo toho jsem spíše vyvolal pocit odpovídající příchodu angíny.
Řekl jsem si to bude slabými cigaretami ... zakoupil jsm tedy ty s velbloudem... a pocit příchodu angíny se změnil na pocit skutečné nemoci, jak silně mě štípalo v krku.... ale já jsem to nevzdával. Koupil jsem si dýmku... pocitypři kouření byly trochu lepší. Dýmka v puse mě dávala vzezření anglického gentlemana. Rituál nacpávání dýmky byl rovněž zajimavou kratochvíli..... Nicméně pocity, stále stejné lehká bolest hlavy, škrábání v krku, "knedlik" na nosohltanu....
a tak jsem někdy zhruba kolem roku 1986 s pokusy ustal a stal jsem se v mnohých kolektivech raritou.... jsem nekuřák.... Bohužel. Jednu dobu mě vadilo, že v trafikách, kde kupuji jen letecké a modelářské časopisy mě lepé děvy provádějící marketingové akce tabákových firem nic nedaly....a to ani sebe...
Prý patřim k minoritě lidí, která se nemůže stát závislá na jakékoliv droze..... no nevím.
Nicméně nejsem militaristický antikuřák. Kouření nechávám na každém a by se rozhodl.
Co mě na kuřácích vadí je určitá netolerantnost vůči nekuřákům... necméně bojuji humorem:
Otázka kuřákovi, který si klidně zapálí..... Nebude vám vadit, když vedle vás budu inhalovat?
Nepozdravení a přehlížení kuřáka v zahulené místnosti..... Sorry tady je taková mlha, že jsem tě neviděl... další na podobné téma ...... Tuuuuuuuuuuuu, budu troubit aby do nás v tý mlze nenarazil parník.......

Mig-23 MF photogalery

11. března 2011 v 14:46 | Zbyněk Škopán |  O Modelářském světě obecně
Mig -23 MF (museum Vyškov)

Německo - DKM

10. března 2011 v 0:00 | Zbyněk Škopán
Hned úvodem chci říci, že účelem těchto stránek není popagace žádného hnutí tedy ani jejich symbolů. Toto upozornění se týká níže uvedených symbolů Třetí říše... prostě je to historie.. však se také těšte na SSSR a na srpy a kladiva...

Na čem makám?2

9. března 2011 v 8:47 | Zbyněk Škopán |  Blog blogu skopam.blog
1/32 Delfín

Argentina - Armada de la República Argentina — ARA

8. března 2011 v 9:51 | Zbyněk Škopán |  Námořní vlajky
Nebýt fotbalu tak by asi nikdo o Argentině moc nevěděl, avšak do dějin vstoupila válkou o Falklandské ostrovy v roce 1982. A protože nezanedbatelnou roli v tomto konfliktu hrálo argentinské námořnictvo ARA... tak nelze neukázat Argentinské vlajky

Právo volby

7. března 2011 v 15:18 | Zbyněk Škopán
Tentokrát promluvím jako rodič. Na vegetariánských rodinách mě udivuje jedna věc. A to sice vegetariánství a postoj jejich dětí. Rodiče si většinou vegetariánství zvolili a nechci a nebudu hodnotit jejich důvod, byla to jejich a určitě svobodná volba . Určitě tomu věří a měli i svoji cestu "poznání". Co mě však udivuje je to, že své děti nutí vegetariáni někdy až nekompromisně, být také vegetariány. Opět nechám smysluplnost vegetariánství dětí ve vztahu k výživě dětí a jejich zdravého růstu, stranou respektive na názor dětských dietologů...
Copak děti nemají právo volby? Právo si vybrat co a proč budou či nebudou jíst? Co když oni v dospělosti budou vyčítat to že byli "nuceni" jíst jídlo které si sami nezvolili? A co když o to více budou tak jak to děti umí, poznávat jiné chuti..... jak se budou vegetariánští rodiče dívat na to jak se jijich synek bude ládovat tatarákem?

Na čem makám?

6. března 2011 v 20:16 | Zbyněk Škopán |  Blog blogu skopam.blog
Právě jsem se vrátil z chalupy, kde jsem se věnoval spíše dřevorubectví a sadaření.... že by pánové Podlaha a Větvička ze mě měli radost

Československo

3. března 2011 v 21:28 | Zbyněk Škopán |  Námořní vlajky
Nevím jestli naše vlaky patří mezi vlajky námořní, naše loďstvo vnitrozemského státu bylo rovněž vnitrozemské, psobilo na Dunaji a Labi s přestávkami během války asi do 60 roku. Pak už byly jen síly pohraniční stráže
Naše námořní vlajka byla kombinací státní vlaky a státního symbolu
Tato vlajka byla předvílečná a poválečná

Není mě už náct

3. března 2011 v 12:33 | Zbyněk Škopán |  Blog blogu skopam.blog
Většina blogerů je z řady náctiletých, mě už mylo náct minimálně 2x a z toho plyne i hodnota oné ztráty iluzí v absolutním pohledu mění svůj význam. V aktuální čas se může stát, že to co považujem za ztrátu iluze má pro nás až devastující učinek. Ané. Ztratíme dobrý vztah či uluze o někom či o něčem, v rodině, mezi přátely ve vztahu, v práci či ve škole,.... padneme doslova hubou do země.
O tom všem by se dalo psát do nekonečna..... a jistě tak ostaní učiní... ale protože jsem, jak jsem uvedl Old timer, tak jsem si už za svůj život prošel ledasčím a tak si myslím, že je dobré napsat jak se s tím vyrovnat.
Mírou toho jak nás něco co ztratíme zasáhne je i čas, který nám bude trvat než se s tím vším vypořádáme. Tady je dobré vědět že na věci co se nám stanou nikdy nezapomeneme a ony se budou vracet za bezesných nocí nekdy nad ránem kdy se pak opravdu probudíme s těžkým srdcem. Ale můžeme alespoň otupit ty hroty co nás budou bodat a hlavně dlouho se vě věcech nerýpat co je zanámi to se nevrátí, co se stalo stalo se.... čím dřív se oklepem tím líp nejen pro nás tak i pro okolí.
Vždycky jsem se z toho co se mě stalo snažil vzít panaučení pro příště, protože se skoro vždy ukázalo, že jsem si za vše mohl sám, že jsem až nekriticky věřil někomu a něčemu a zákonitě jsem musel narazit. Ono i něco málo mohlo nejen nahlodat pevnou vírů v iluze, ale dokonce vše v jeden moment zbořit jak hrad postavený z karet.
Podívat se vždy kolem sebe, často totiž zjistíme, že jsme jednou ranou nepřišli o všechno a všechny, a je možné že se ukáže jak nicotné jsme měli iluze a že pravda je někde jinde a že ono prozření ve skutečnosti zabránilo něčemu podstatně horšímu.
Nezahořknout a nekňourat, to myslím hovoří samo za sebe. Za svůj život jsem potkal lidi, kteří stále vzpomínali na to jak jim kdysi kdosi něco udělal, neustále o tom mluvili a opravdu tím byli otravní. A nejen to, tento postoj je limitval ve vztazích a v práci a pořád se pohybovali v kruhu... takže znovu jim bylo ubližováno a znovu měli nové téma pro své kňourání.
Co si přát? To aby nás takové životní kotrmelce potkávaly co nejméně? Ale to nezáleží jen na nás.. Takže snad to, abychom i poté byli co možná nejvíc stejní.

Francie - Marine nationale

2. března 2011 v 11:21 | Zbyněk Škopán |  Námořní vlajky


V popisu námořních vlajek nelze vynechat Francii. Jejich námořnictvo toho vlastně nikdy nic moc nepředvedlo. Nicméně pokud se týká krásných lodí tak to Francouzi uměli postavit vždycky pěkné a velmi zajímavé konstrukce.




.add rozepsané respektive nedopsané články

2. března 2011 v 11:16 | Zbyněk Škopán |  Blog blogu skopam.blog
Pro vyjasnění toho proč jsou některé články polotovar...... redakce www.blog.cz udělala medvědí službu když změnila editor. Sice se chlapci z hranice nepoužitelnosti posunuli k jakž takž řešení, ale pořád dochází ke spoustě nekorektnostem při psaní článku, vkládání fotek a konečně i prezentací. Proto zveřejňuji i články na kterých pak dál pracuji abych viděl jak to vypadá ve skutečnosti a mohl dělat opravy

USA - US NAVY - USS

2. března 2011 v 8:57 | Zbyněk Škopán |  Námořní vlajky



Americké námořnictvo vzniklo během americké revoluce na konci XVIII. století, v průběhu XIX století americké lodě nepředstavovaly výrazné síly na světových oceánech. Souviselo to zejména s oriantací zahraniční politiky která byla omezená zájmový prostor a tou byla oblast Severní Ameriky. Velký rozmach započal na konci XIX. a začátku XX. století kdy při stavbě lodí se mohl plnou silou uplatnit rostoucí americký průmysl. Léta první světové války tento trend jen potvrdily. Druhá světová válka pro USN znamenal prudký rozvoj takže v roce 1945 představovala největší světové loďstvo a tento trend si udrželo až do dnešních dob.