Kambala po čínském způsobu- Ruské Kilo 1/144 Trumpeter 1 díl

29. září 2005 v 14:52 | Zbyněk Škopán |  Modely ponorek 1/144
Ne, nejedná se o návod na čínskou specialitu ale popis stavby modelu ponorky známější pod NATO kódem "Kilo" tedy označovaný jako projekt 877 s modifikacemi K,M, E, EKM a případně jako exportní verze Projekt 636.
Ruské označení Paltus což je kambala velká nebo-li Turbot,
také se objevuje název Varšavjanka . Dieselelektrické ponorky této třídy "Kilo" znamenaly zlom v konstrukci dieslových ponorek, které dosud připomínaly spíše dokonalejší německé U-booty. Konstruktér CKB Rubin (CKB - Centralnoje Konstruktorskoje Bjuro) Jurij Kormilicyn, který byl roku 1974 pověřen vývojem nového plavidla, použil poprvé u konvenční ponorky osově symetrický kapkovitý tvar trupu s jedním šestilopatkovým nízkošumovým šroubem typické spíše pro atomové strategické ponorky. Tím bylo dosaženo optimálního proudění vody kolem trupu s nižší úrovní šumu. Uspořádáním se jedná o dvouplášťovou ponorku s vnitřním tlakovým tělesem (těžkým trupem), se záďovými kormidly v tvaru "T", vyzbrojenou torpédy.
Standardní výtlak činí 2300 t (jiné údaje 2325 t), pod vodou 3036 t (3076 t), což dává rezervu plovatelnosti 32 %. Délka trupu činí 72,6 m, šířka 9,9 m (s rozloženými předními hloubkovými kormidly 12,8 m), výška od kýlu k horní hraně věže 14,7 m (bez vysunutých antén a periskopů). Lehký vnější trup a povrch trupu je pokryt speciálním materiálem pohlcujícím signály aktivních sonarů protivníka a současně tlumícím vlastní hluk. Tlakové těleso o délce 51,8 m a vnitřním průměru 7,2 m je zkonstruováno z oceli o vysoké pevnosti, jež při síle 24 - 27 mm zajišťuje pracovní ponor do 240 m a maximální do 300 m. Tlakové těleso se dělí na 6 vodotěsných úseků, průchod umožňují průlezy o průměru 800 mm. Elektronická výbava zahrnuje aktivně-pasivní sonar MGK-400 Rubikon, aktivní sonar MG-519, řídící systém Uzel MVU-110, navigační systém Andora, radar MRK-50 a jiné systémy.
Ponorky Proj. 877 jsou vyzbrojeny šesti torpédomety ráže 533 mm, pro které je na palubě k dispozici celkem 18 torpéd. Používány byly typy SET-65E, TEST-71M, 53-65K a USET-80K. Z torpédometů mohou být kladeny i miny, kterých ponorka dokáže naložit až 24 kusů. Pro vlastní obranu na hladině nesou OZ pro celkem 8 PLŘS typů Strela 3 nebo Igla.
Zahraničí jeví zájem
Ponorky Proj. 877 byly od počátku projektovány také s ohledem na export.
Pro důvěryhodné spojence z Varšavské smlouvy byly určeny mírně modifikované ponorky Proj. 877E (Exportnyj). Jejich uživateli se stali Polsko a Rumunsko.
Souběžně byla vyvíjena verze EK (Exportnyj Kapitalističeskyj) pro méně "spolehlivé" spojence. Její vývoj však byl nakonec zastaven ve prospěch Proj. 877EKM (Exportnyj Kapitalističeskyj Modernizirovanyj). Oproti základnímu modelu byla zjednodušena elektronika a konstrukce trupu, což se projevilo i na snížení maximální hloubky ponoru z 350 na 300 m.
K největším odběratelům patří Indie která mezi léty 1986-2000 převzalo 10 ponorek modifikace 877 EKM.
INS Sindhugosh (Žralok veliký) S55
INS Sindhuvaj (Žralok písečný) S56,
INS Sindhuraj (Žralok leopardí ) S57
INS Sindhuvir (Kladivoun) S58
INS Sindhuratna (vorvaň) S59
INS Sindhukesari (plejtvák obrovský)S60
INS Sindhukirti (Kosatka)S61
INS Sindhuvijay (vorvaňovec zobatý) S62
INS Sindhurakshak S63 INS Sindhushastra S65.
Dodávky dvou ponorek pro Alžír, objednaných téměř současně s Indií, proběhly v letech 1987-1988.
Ke světové proslulosti celé třídy přispěla zejména kontroverzní dodávka tří jednotek do Íránu, na který bylo po islámské revoluci a nástupu Ajjatoláha Chomejního k moci (1979) uvaleno zbrojní embargo. Po potvrzení informace o plánovaných dodávkách se po celém světe zdvihla proti Rusku vlna protestů. Došlo to až tak daleko, že zástupce Ruska musel celou kauzu vysvětlovat na půdě OSN. K tomu se přidával politický nátlak ze strany USA, které se obávaly použití ponorek proti námořní dopravě v Perském zálivu. Zkušenosti Američanů z nedávné Války tankerů byly ještě příliš čerstvé. Navzdory všem protestům a tlakům se kontrakt realizoval.
První jednotka, Tareg, vstoupila do služby na sklonku roku 1992. Noor ji následovala rok poté a třetí, Yunes, s odstupem až v roce 1996.

"Kapitalističeskij" i pro rudou Čínu

Dalším významným uživatelem je Čína která koupila v roce 1995dvě ruské 877E ( ex-B-171 a B-177) a v roce 1998 a 1999 další dvě Kila exportní varianty 636 (ruské označení B-871 a B-801) a plánuje další nákup 8 kil projekt 636M. Jako poslední přišla na řadu právě Čína, která objednala dvě ponorky Proj. 877EKM. Ty byly dodány mezi roky 1995 a 1996 a na několik let se staly nejlepšími konvenčními ponorkami ve výzbroji čínského námořnictva. Toto postavení jim však zanedlouho přebraly ponorky Projekt 636, při jejichž konstrukci CKB Rubin zúročila poznatky z provozu ponorek Proj. 877 v ruském námořnictvu a v zahraničí. Za základ nového typu byl použit Proj. 877M s trupem prodlouženým o 1,2 m.
V porovnání s předešlým exportním modelem 877EKM bylo provedeno celkem 36 větších změn. Mezi nejvýznamnější patří instalace výkonnějších dieselů o jednotkovém výkonu 1500ks, nových elektromotorů a zejména účinnějších systémů pro snížení hlučnosti. K tomu přispívá i nový nízkootáčkový šroub se sedmi šavlovitými lopatkami. Pro zlepšení životních podmínek posádky byl přepracován systém regenerace vzduchu a ventilace. Modernizací prošly sonary a celý zbraňově-navigační systém. Delší a prostornější trup umožnil zvětšit zásoby paliva, díky čemuž se výrazně zvýšil dosah - z 9650 až na 12 070 km. Vylepšená pohonná soustava zvýšila maximální rychlost pod vodou na 20 uzlů.
Na prahu nového tisíciletí se zdálo, že produkce ponorek Proj. 877 a 636 dospěla ke svému konci. V Petrohradu se pro VMF již budovala dieselelektrická ponorka nové generace Proj. 677 Lada. Její exportní verze Amur již byla několik let aktivně nabízena k prodeji.
Poté však přišla z Číny další objednávka - tentokrát na výrazně modernizovanou verzi provozně osvědčených ponorek Projekt 636. Hlavním požadavkem byla instalace raketového systému Klub-S. Ten zahrnuje rodinu raketových torpéd, protilodních a protizemních ŘS odpalovaných z torpédometů. Tento systém ponorkám Proj. 636M umožní útočit na cíle vzdálené až 300?km, díky čemuž se výrazně zvýší jejich bojová hodnota. Podle materiálů CKB Rubin jsou na ponorkách standardně neseny 4 ŘS místo identického počtu torpéd.
Tím však změny nekončí. Modifikované ponorky dostanou modernizovaný inerciální navigační systém a výkonnější sonarový komplex. Nové budou i periskopy s nočním kanálem, TV kamerou a laserovým dálkoměrem a vlečné antény komunikačních systémů. Ponorky Proj. 636M budou disponovat výkonnějším pohonem a řadou dalších změn, které dosud nebyly zveřejněny. Všech 8 člunů by mělo být dodáno do pěti let od podepsání objednávky, tj. do roku 2007. Realizace tohoto kontraktu však už bude s největší pravděpodobností posledním exportním úspěchem ponorek vzešlých z úspěšného Kila.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 coach bags coach bags | E-mail | Web | 21. ledna 2011 v 23:29 | Reagovat

Al árbol que mejor sombra les dé

Al que le van a dar le guardan

Nadie sabe para quién trabaja

El que canta en la ma??ana, llora en la tarde

Al caído caerle...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama